1. Jak vzniká naše hodnocení virtuálních sídel
Cena je při výběru virtuálního sídla důležitá, sama o sobě ale neříká, jak kvalitní je konkrétní adresa, kdo ji provozuje ani jaké firmy na ní už dnes sídlí. Proto u nabídek zobrazujeme vlastní hodnocení, které vychází především z veřejně dostupných dat a má jednoduchý cíl: umožnit rychle poznat, kde je vše v pořádku a kde stojí za to věnovat výběru větší pozornost.
2. Nehodnotíme jen cenu
U každé nabídky se díváme na dvě různé věci. Skóre adresy říká, jak rizikově působí samotná adresa podle veřejných registrů. Skóre nabídky pak k výsledku přidává informace o konkrétním poskytovateli, například jestli jsme ho podrobněji prověřili nebo zda nemovitost, ve které sídlo nabízí, skutečně vlastní.
Díky tomu se může stát, že dvě firmy nabízejí sídlo na stejné adrese, ale jejich výsledné hodnocení není totožné. Samotná kvalita adresy je stejná, rozdíl může vzniknout až na úrovni konkrétní nabídky a poskytovatele.
3. Jak počítáme skóre adresy
Každá vyhodnocená adresa začíná na 100 bodech. Pokud v datech najdeme rizikové signály, body postupně odečítáme. Sledujeme především počet firem na adrese, množství nespolehlivých plátců DPH, počet problémových firem a také to, jak velkou část všech firem na adrese problémové subjekty tvoří.
Samotný vysoký počet společností ještě automaticky neznamená špatnou adresu. U virtuálních sídel je větší koncentrace firem přirozená. Jakmile jsou ale hodnoty výrazně nad běžnou úrovní nebo se na adrese koncentruje neobvykle mnoho problémových subjektů, začne se to ve skóre projevovat.
| Co sledujeme | Kdy se body odečítají | Maximální vliv |
|---|---|---|
| Počet firem na adrese | od 250 firem | −18 bodů |
| Nespolehliví plátci DPH | od 10 subjektů | −35 bodů |
| Počet problémových firem | od 10 firem | −30 bodů |
| Podíl problémových firem | od 3 % | −20 bodů |
| Poskytovatel není vlastník | pokud je to ověřeno | −10 bodů |
| Prověřený partner | při rozšířeném ověření | +10 bodů |
4. Proč sledujeme počet i podíl
Na data se nedíváme jen jedním způsobem, protože samotné procento nebo samotný počet může být zavádějící. Pokud na adrese sídlí čtyři firmy a jedna z nich je problémová, podíl je 25 %. To zní dramaticky, ale ve skutečnosti jde o jediný případ. Naopak u adresy s několika tisíci společnostmi může být procentní podíl problémových firem relativně nízký, ale jejich absolutní počet už může být značný.
Proto pracujeme s oběma hodnotami zároveň. Absolutní počet chrání před tím, aby velká adresa vypadala bezpečně jen díky nízkému procentu, a podíl zase pomáhá odhalit adresy, kde je problémových firem vzhledem k celkovému počtu nepřiměřeně mnoho.
5. Riziko kontroly finančního úřadu
Samostatně sledujeme také výskyt nespolehlivých plátců DPH. Vyšší koncentraci těchto subjektů považujeme za signál, který může být při výběru sídla relevantní, a proto se promítá do hodnocení i do samostatného upozornění.
Neznamená to, že sídlo na takové adrese automaticky vede ke kontrole finančního úřadu. Jde o rizikový signál vycházející ze struktury firem na adrese. Podrobněji vysvětlujeme, proč tuto metriku sledujeme a jak ji číst, v samostatném článku o riziku kontroly finančního úřadu u virtuálních sídel.
6. Do hodnocení vstupuje i poskytovatel
Samotná adresa je jen část celkového obrázku. U nabídky proto zohledňujeme také informace o poskytovateli a jeho vztahu k nemovitosti. Pokud víme, že poskytovatel nemovitost nevlastní, skóre nabídky se snižuje, protože je závislý na smluvním vztahu s vlastníkem a nad stabilitou daného místa má menší kontrolu.
Označení Prověřený partner znamená, že jsme poskytovatele prověřili nad rámec informací dostupných ve veřejných registrech. Ověřujeme například údaje o firmě, skutečné fungování služby, nabízené zázemí a další informace, které jsou důležité pro posouzení konkrétní nabídky.
Tento status proto vyjadřuje vyšší míru ověření a menší nejistotu v datech, ze kterých při hodnocení vycházíme. Poskytovatel bez tohoto označení není automaticky horší — pouze u něj nemáme stejný rozsah dodatečně ověřených informací.
7. Neznámá informace není negativní informace
Jedním z důležitých pravidel celé metodiky je, že neznámou hodnotu automaticky nepovažujeme ani za dobrou, ani za špatnou. Pokud například ještě nemáme kompletní data z veřejných registrů, adresa nedostane automaticky 100 bodů. Skóre se jednoduše nezobrazí, dokud nemáme dost informací pro jeho výpočet.
Stejně pracujeme i s dalšími údaji. Pokud nevíme, zda poskytovatel nemovitost vlastní, neudělujeme mu penalizaci. Pokud nemáme potvrzeno, že nabízí recepci nebo zasedací místnost, příslušný štítek se nezobrazí. Nezjištěno není totéž jako nesplněno.
8. Barvy a štítky slouží k rychlé orientaci
Číslo samo o sobě nemusí být vždy nejpřehlednější, proto jednotlivé metriky doplňujeme barevným označením. Zelená znamená, že daná hodnota nemá negativní vliv na skóre, žlutá upozorňuje na mírnější odchylku a červená na výraznější rizikový faktor.
Vedle toho používáme také štítky. Ty mají vyšší práh než samotné bodové penalizace, takže se nezobrazují kvůli každé drobné odchylce. Mají upozornit hlavně na situace, které už stojí za pozornost, například vysoký počet problémových firem nebo zvýšenou koncentraci nespolehlivých plátců DPH.
Stejně fungují i pozitivní štítky jako Recepce, Zasedačka, Kancelář nebo Prověřený partner. Zobrazujeme je jen tehdy, když máme danou informaci potvrzenou.
9. Skóre je pomocník, ne rozsudek
Výsledné hodnocení nemá rozhodovat za vás ani tvrdit, že jedna adresa je automaticky dobrá a jiná špatná. Je to způsob, jak převést větší množství dat do přehlednější podoby a rychle upozornit na rozdíly, které by jinak bylo nutné složitě dohledávat v několika registrech a zdrojích.
Při výběru proto doporučujeme sledovat nejen skóre, ale také cenu, rozsah služeb, lokalitu, vlastnictví nemovitosti a podmínky konkrétního poskytovatele. Naším cílem je dodat k porovnání co nejvíce užitečných a ověřitelných informací, ne rozhodnout za vás.